Žiju a přežívám

 Ahoj! :)

Po dlouhé době se ozývám s osobnějším příspěvkem. Upřímně je to teď šílený. Mám toho strašně moc jak v práci, tak v soukromí a tak nějak nestíhám nic. Ale ono je třeba si stanovit priority.

Předně se teď snažíme dostat hypotéku. Ne, že by to bylo tak náročné kvůli podmínkám České Národní Banky, ale to papírování kolem a hledání vhodných osob. Nikdo nemá čas, asi chce teď stavět spousta lidí. Nemohli jsme sehnat firmu, pak byl problém s projektantem. A hlavně jsme se setkali s neschopnými lidmi, což nás brzdilo nejvíce. A je trapné, když jste na schůzce s projektantem a v legislativě pro novostavby se orientujete lépe než on. Takže teď máme třetího projektanta, který konečně vypadá solidně a řešíme podklady právě pro hypotéku.

A proč na to tolik tlačím, je i to, že jsme s manželem domluvení, že jakmile nám schválí hypotéku, tak se začneme snažit o miminko. Jak já se těším! Pro mě je rodina prostě nejvíc a mým snem je mít děti, starat se o ně a o mého manžela. Asi to zní hodně staromódně, ale je to tak.

Co se týče práce, tak je to katastrofa. Říkala jsem si, že se tady na blogu o Covidu nebudu zmiňovat, protože to tu nechci kazit nějakými nechtěnými konflikty. Jsem přesvědčená, že celá situace je způsobená tím, že naše vláda na zdravotnictví kašle už léta páně, a tohle je jen důsledek.

Chtěla jsem jen říct, abyste se Covidu nebáli a nenechali se zastrašovat médii. Situace vážná je, to nikdo nepopírá, ale nebýt té neskutečné masírky, tak si nemyslím, že by to bylo až tak hrozné. Lidi přijíždí na smrt vyděšení, protože jsou přesvědčení, že covid = Umělá plicní ventilace = smrt.

Chovejme se rozumě, s respektem a hlavně neútočme sami na sebe.

Děkuji :)