Markus Zusak - Zlodějka knih

 Ahoj!

Tentokrát tady mám recenzi na knihu, která je kritiky hodnocena velmi dobře, čtenáři pak různorodě, ale povětšinou se shodují na tom, že je kniha skvělá a chytne Vás za srdce. A to je Zlodějka knih. Jaký mám na ni názor já?

Opět mi byla doporučena, takže jsem se i celkem těšila, že si přečtu pořádný příběh, neboťobsahuje 526 stran. Napsal ji Markus Zusak, což je spisovatel původem z Austrálie, jeho knihy mají perfektní ohlasy a Zlodějka knih byla vyhlášena světovým bestsellerem. Podíváme se tedy na oficiální anotaci...

Začínáme rokem 1939. Evropa je v pohybu. A smrt nikdy neměla víc práce.

Liesel je malá dívka, která žije na malém městě se svými adoptivními rodiči, špatně spí, moc jí nejde čtení, hrává na ulici fotbal s kamarády odvedle. Mohlo by to být obyčejné dětství, kdyby to městečko neleželo uprostřed Německa. Liesel chodí do Hitlerjugend, zdravívá pravicí nepřítomného Fuhrera a krade knihy. Jinak řečeno to obyčejné dětství není: promluví do něj bomby, neštěstí a smrt. Smrt ostatně v knize promlouvá pořád: co by to taky bylo za příběh, kdyby neměl vypravěčku? Nechte se zlákat jejím vyprávěním: účinkuje v něm to děvče, harmonikář, židovský boxer, Němci a zloději. Dozvíte se z něj, že i smrt má srdce.

No i podle této anotace jsem se těšila, neboť miluju příběhy z války a přišlo mi to jaký dobrý námět. A v podstatě ta myšlenka, nápad toho samotného příběhu je v podstatě to jediné hezké, co v celé knize najdete. Mně absolutně nesedl styl vyprávění. Myšlenka, že vypráví smrt, je celkem hezká. Čekala jsem něco... ani nevím co... ale rozhodně ne takový paskvil, jak se mi toto vyprávění jevilo.

Příběh se zezačátku strašně vlekl. Na jednu stranu by se hodilo některé věci více rozvést, pak se ale autor věnuje absolutně nesmyslným a nepodstatným věcem přes několik stránek. A celé dílo nabírá spád a začíná mě trošičku "bavit" na straně 320. To je dále než za půlkou. 

Popravdě nechápu všechny ty recenze, jak lidi tato kniha vzala za srdce a nechala nějaký dopad. Už v 3/4 příběhu se dozvídáme, jak to celé dopadne, takže ani vývoj vyprávění není úplně to pravé ořechové, protože je to napsáno stylem, že autor chtěl knihu už ukončit, ale nakonec se rozhodl ji protáhnout ještě o dalších 110 stránek.

Takže za mě obrovské zklamání a nemám vůbec chuťsi od tohoto autora přečíst něco dalšího...